Je považován za nejstarší obraz hvězdné oblohy ze starší doby bronzové (2300–800 let př. n. l.) (Meller 2002, 15) cit.:„Die besondere Bedeutung der Himmelsscheibe von Nebra liegt in der bislang wohl weltweit ältesten konkreten Abbildung des Sternenhimmels mit der Darstellung komplexe astronomischer Phänomene“ ( Zvláštní význam nebeského disku z Nebry (2100–1700 př. n. l.) spočívá v pravděpodobně nejstarším konkrétním zobrazení hvězdné oblohy na světě se znázorněním komplexních astronomických jevů). Tento názor není jednoznačně přijímaný a pokusy o výklad smyslu Nebra disku pokračují do současnosti. Někteří autoři v něm nachází šamanský nástroj (Pasztor – Roslund 2007, 276), nebo obraz oblohy při zatmění Slunce, který má vysvětlit postavení všech zobrazených subjektů(Kaulins 2000, 13). Dále by mohl být Nebra disk stejně jako neolitický Goseck záznamem slunečního roku, ne však lunárního (Koch 2007, 14),ukazatelem slunovratových pozic v daleké perspektivě krajiny od místa nálezu podle virtuálního 3D modelu (Buhmann – Pietsch – Lepcsik – Jede 2005).Dalšími přístupy jsou morfometrická analýza se závěrem: jde spíše o kalendář, ale i možný plán okolí pro potomky, (Dathe – Krüger 2018, 102–103), podle archeologické a obsahově stylové analýzy měl by být hledán jeho původ v době železné (Gebhard – Krause 2020, 17)
Autor pro výklad obsahu využil svůj originální postup z analýzy miskových kamenů, kdy nenahlíží na disk z Nebry jako na obraz (možné oblohy) položený nebo pověšený, ale jako na symbol Měsíce umístěný pod stropem (…?) a orientovaný podle světových stran. U kruhových terčíků chybí náznak, že by šlo hvězdy, nápadná schematičnost celého zobrazení spolu s měsíčním srpkem a úplňkem ukazují na vztah k měsíční symbolice. Autor také zapochyboval, zda 7 terčíků představuje Plejády. Jsou v opozici ke sluneční bárce (na
východě), proto pracovně o nich uvažoval jako o západu, nebo bezměsíční, tmavé noci (zimním souhvězdí). 40 perforací po obvodu by mohlo svědčit pro to, že byl umístěn (snad přišit) pod stropem monopteru, (kruhové svatyně a p.), aby byl nahlížen zespodu, ve smyslu vlastního synonyma „nebeský disk.“
Praktický model Nebra disku
Tvarové změny M. staly se základem rozsáhlé měsíční mytologie např. (Eliade 1949, 142–167). Provází celou historii lidstva, a proto autor hledal, které z cyklických změn Měsíce by neliterární společnost mohla graficky zaznamenat. Mohlo by jít o to, kde se M. po setmění objeví, odkud vychází na obzoru, kdy nebo kde dosahuje vrcholu, kolik světla lze očekávat a všechno to zaznamenat s plným (28–30) nebo redukovaným počtem (12–14) nocí. Aby byl záznam srozumitelný, musí být orientován podél SJ osy která je stejná na obloze pro sluneční den nebo jasnou noc. Pro nalezení zeměpisných směrů v Nebra disku (podobně jako u analýzy miskových kamenů) bylo nutné disk správně natočit. Horní obrázek vlevo je nálezová situace: sluneční bárka je na dolním okraji, měsíční srpek vpravo. Pokud jej pootočíme o 90°doprava (druhý obrázek vpravo) a obrazně řečeno zvedneme nad hlavu, asi tak jak byl disk prezentován (třetí obrázek dole), potom se pro nás poloha sluneční bárky umístěné na východě ani Plejád na západní straně nezmění. Úplněk se přetočením dostane „před nás“ a srpek „za nás“. Tím byla dokončena orientace ke světovým stranám: úplněk je nyní na severu srpek na jihu. Představu lze ukončit tím, že se díváme na průhledný disk a položili jsme jej před sebe. Všechny grafické prvky zůstaly na svém místě jako při pohledu zespodu.
Analýza východů Měsíce ve vztahu ke světovým stranám
V dalším kroku byl porovnán teoretický kruhový model M. cyklu, tj. polohy očekávaného směru výskytu Měsíce na večerní, zimní obloze po setmění s distribucí terčíků praktického modelu Nebra disku. Lunární kalendář může začít v kterékoli fázi měsíčního cyklu – prvním srpkem po novu začínal např. v Mezopotámii, totéž platí o současném islámském lunárním kalendáři. Autor nevyloučil ani možnost, že by Nebra disk mohl být keltského původu z doby železné (Gebhard – Krause 2020, 17) cit.: „Far more, if the origin from the Mittelberg could be confirmed, a dating also within the context of the Iron Age fortification as well as in the iconography would be obvious.“… „Navíc, pokud by se podařilo potvrdit původ z Mittelbergu, bylo by zřejmé datování jak v kontextu opevnění z doby železné, tak i v ikonografii.“
Vyšel jsem ze sdělení Plínia Staršího (Pliny the Elder 16.115), který v díle Naturalis historia píše o termínu náboženského obřadu při sběru jmelí prováděném druidy… et ante omnia sexta luna quae principia mensum annorumque bis facit… kterým je zpravidla šestá noc jež je počátkem jejich měsíců a let … this is done more particularly on the fifth day of the moon, the night which is the beginning of their months and years…a dále je i jeho popis Měsíce (Luny) proč byl vybrán/a … quia iam virium abunde habeat nec sit sui dimitia… protože má dostatek síly aniž dosáhl/a své poloviny… select because not yet in the middle of her course has already considerable power. Charakteristika Měsíce potom končí … Omnia sanantem appellant suo vocabulo… říkají mu/jí jménem, které v jejich jazyce znamená všeléčení… and they call her by a name which signifies, in their language, the all-healing. Vedle mimořádného významu, který Keltové Měsíci připisovali je podstatné, že srpek u jižního pólu modelu Nebra disku (obr. 7.) odpovídá Plíniově šesté noci jako začátku měsíce. Tehdy je definován jako dorůstající srpek Waxing Crescent Moon osvětlený ze 30 %. Terčíky dále stoupají od M. srpku podél východu k severu, noci 14-16-18 jsou týdnem kolem úplňku, od 22. noci podle kalendáře z Coligny (www Coligny calendar)začíná obnova nocí (atenoux) „Světlé“ noci v N. disku přechází do „tmavých“, v modelu jsou barevně odlišené. Plejády (7 terčíků) nyní spíše jako západ ztrácejí svoji jednoznačnou astronomickou pozici jako souhvězdí… je to 7 terčíků, ale jsou to opravdu Plejády? Lze tedy noci podle rozložení terčíků i teoretického modelu od 6. do 21. M. cyklu považovat za „světlé“ (v tabulce sloupce b, i, j, řádky 6-20), kdy se plocha osvětleného M. pohybuje od 40 % ke 100 % a dále klesá k 80 %. Od 22. noci Měsíc vychází před půlnocí a východy se posouvají k ránu (v tabulce sloupce b, i, j, řádky 22-28) začíná atenoux, obnova nocí: M. dále couvá, dosahuje meridiánu až nad ránem, než se v novu úplně vytratí.
Nebra disk jako lunární kalendář
Teoretický model podporuje grafiku v modelu Nebra disku – oba symbolicky odpovídají kalendáři z Coligny, který měsíc dělí na světlou a tmavou část po 15 dnech a nevylučují tak možný keltský původ Nebra disku. Analýza dovoluje i další úvahy: 1, že Nebra disk není nejstarším zobrazení hvězdné oblohy, ale lunárním kalendářem ze starší doby bronzové. Stářím by odpovídal III. fázi stavby Stonehenges (2280 př. n. l. až 1930 př. n. l. Stonehenges, 3 IV) apak bylo by možné, že se používání měsíčního cyklu/lunárního kalendáře a počítání nocí praktikovalo v Evropě (Anglii) již ve st. době bronzové (2 tis. l. př.n.l.), tedy o 15 století dřív, než jej zaznamenal Plínius starší. 2, pokud přijmeme kritiku o původu Nebra disku ze starší doby bronzové a možné dataci do doby železné, mohlo by jít také o keltský lunární kalendář z doby laténu, (z 5. stol. př.n.l.). Základní jednotkou keltského kalendáře byl 15noční interval, světlá první polovina měla vždy 15 nocí, druhá, tmavá polovina 14 nebo 15 (Coligny calendar). Z tohoto pohledu by zlaté oblouky, které lemují jižní a severní (chybějící) pól topograficky orientovaného N. disku byly zhotoveny proto, aby zdůrazňovaly rozdělení N. disku (=lunárního kalendáře) na světlou (severní) a tmavou (jižní) polovinu měsíce (www Himmelsscheibe von Nebra).